Pozvánka na dnešní přednášku do Českého Dubu:
Jiří Bartoloměj Sturz – Šlechtické rody pod Ještědem
Osudy rodů, dramata rodin i jednotlivců na pozadí vývoje historických epoch. Valdštejnové, Redernové, Biberštejnové, Gallasové a Clamm-Gallasové, Rohanové, Desfours-Walderode.
V podvečer Světového dne knihy a autorských práv, 23. dubna, byly v liberecké Krajské vědecké knihovně vyhlášeny výsledky soutěže „Kniha roku Libereckého kraje“. Všech třicet knih, ač třeba nebyly přímo oceněny, stojí za povšimnutí. Vítěznými knihami se staly:
„Jan Nepomuk hrabě Harrach – ze života českého kavalíra“, autor PaedDr. Jan Luštinec – v kategorii Monografie, výtvarná publikace;Za mimořádné zásluhy v oblasti regionální literatury byla udělena zvláštní cena Libereckého kraje panu Miloši Zapletalovi, českému spisovateli literatury pro mládež, skautskému redaktorovi a činovníkovi.
Po bok těchto významných osobností se zařadila naše útlá knížečka „Výlety po Hodkovicích nad Mohelkou, aneb 10 let Cesty za poznáním“. Hlasování o Cenu čtenářů proběhlo na facebookové sociální síti, a přestože se nemohlo zúčastnit mnoho našich starších rodáků a přátel, sešlo se nám během čtyřiceti dnů neuvěřitelných 391 hlasů. Našim cílem bylo přiblížit zdejší památky místním občanům i zvídavým výletníkům, dostat Hodkovice do povědomí širší veřejnosti a ukázat, že můžeme být hrdí na historii našeho městečka.
Mimochodem, na rozdíl od ostatních kategorií nebyla Cena čtenářů honorována, takže zůstáváme v souladu s plně dobrovolnickou činností našeho spolku. Do Hodkovic jsme přivezli krásnou skleněnou knihu, kterou speciálně pro tuto soutěž vyrobila Střední uměleckoprůmyslová škola sklářská v Kamenickém Šenově.
Děkujeme všem příznivcům a přátelům Hodkovic, kteří nám pomohli získat toto ocenění!
Spolek rodáků a přátel Hodkovic
Vážení přátelé Hodkovic,
dnes o půlnoci končí soutěž „Kniha roku Libereckého kraje“, ve které se účastní i naše kniha „Výlety po Hodkovicích nad Mohelkou, aneb 10 let Cesty za poznáním“. Záleží již jenom na vás, na kterém místě se Hodkovice umístí.
Prosíme – hlasujte a dejte vědět i svým přátelům, kteří mají rádi Hodkovice. Počítá se každý hlas 🙂
Hlasovat můžete JIŽ JEN DO PŮLNOCI přidáním „Like“ (nebo v české verzi „To se mi líbí“) k obrázku naší knihy na stránce
https://www.facebook.com/335390893726001/photos/a.345766709355086/345768726021551/?type=3&theater
Naše procházky zakončíme na symbolicky nejvýznamějším místě – na hodkovickém nádraží. Postaveno bylo v letech 1856 až 1859, společně s celou železniční tratí Pardubice-Liberec. Stavba tenkrát Hodkovice nakrátko oživila, protože na ní pracovalo až 17 000 dělníků a díky jejich dobrým výdělkům zdejší hostince „praskaly ve švech“. Po zahájení vlakové dopravy však město zůstalo opuštěné, protože většina přepravovaného zboží i osob se přesunula na železnici. Hostinští a řemeslníci pak museli hledat jiný způsob obživy. Zajímavostí je, že se zde třikrát zastavil císař František Josef I., aby se pozdravil s představiteli města a přijal nadšené ovace od davů obyvatel Hodkovic i širokého okolí. Světově unikátní je dodnes dochovaná původní podoba nádraží. Staniční budova, budova vodárny, skladiště, remíza (depo) a přilehlý malý viadukt jsou postaveny z místního lomového kamene porfyru a pískovce. Souhlasíte s tím, že celý komplex by si zasloužil opravu a památkovou ochranu, aby nebyl zbořen jako některé jiné železniční stanice? Velkým otazníkem ještě zůstává řešení modernizace tratě z Prahy do Liberce, aby se opět negativně nedotknula Hodkovic.
Dnes končí hlasování i naše ohlédnutí za deseti Cestami za poznáním. Snad se Vám líbilo a odnášíte si nějakou zajímavou informaci, která Vám zpestří procházku nebo cestu do práce.
Děkujeme vám všem, kteří jste hlasovali pro naši knihu „Výlety po Hodkovicích nad Mohelkou, aneb 10 let Cesty za poznáním“ 🙂
Děkujeme vám za přízeň a těšíme se na setkání u některé z příštích akcí. Sledujte nás zde na facebooku nebo na webových stránkách pratele-hodkovic.cz, ať se vše včas dozvíte 🙂
S přáním hezkého dne se loučí
Spolek rodáků a přátel Hodkovic
