Spolek rodáků a přátel Hodkovic

Vážení přátelé Hodkovic,

dnes o půlnoci končí soutěž „Kniha roku Libereckého kraje“, ve které se účastní i naše kniha „Výlety po Hodkovicích nad Mohelkou, aneb 10 let Cesty za poznáním“. Záleží již jenom na vás, na kterém místě se Hodkovice umístí.
Prosíme – hlasujte a dejte vědět i svým přátelům, kteří mají rádi Hodkovice. Počítá se každý hlas 🙂

Hlasovat můžete JIŽ JEN DO PŮLNOCI přidáním „Like“ (nebo v české verzi „To se mi líbí“) k obrázku naší knihy na stránce
https://www.facebook.com/335390893726001/photos/a.345766709355086/345768726021551/?type=3&theater

Naše procházky zakončíme na symbolicky nejvýznamějším místě – na hodkovickém nádraží. Postaveno bylo v letech 1856 až 1859, společně s celou železniční tratí Pardubice-Liberec. Stavba tenkrát Hodkovice nakrátko oživila, protože na ní pracovalo až 17 000 dělníků a díky jejich dobrým výdělkům zdejší hostince „praskaly ve švech“. Po zahájení vlakové dopravy však město zůstalo opuštěné, protože většina přepravovaného zboží i osob se přesunula na železnici. Hostinští a řemeslníci pak museli hledat jiný způsob obživy. Zajímavostí je, že se zde třikrát zastavil císař František Josef I., aby se pozdravil s představiteli města a přijal nadšené ovace od davů obyvatel Hodkovic i širokého okolí. Světově unikátní je dodnes dochovaná původní podoba nádraží. Staniční budova, budova vodárny, skladiště, remíza (depo) a přilehlý malý viadukt jsou postaveny z místního lomového kamene porfyru a pískovce. Souhlasíte s tím, že celý komplex by si zasloužil opravu a památkovou ochranu, aby nebyl zbořen jako některé jiné železniční stanice? Velkým otazníkem ještě zůstává řešení modernizace tratě z Prahy do Liberce, aby se opět negativně nedotknula Hodkovic.

Dnes končí hlasování i naše ohlédnutí za deseti Cestami za poznáním. Snad se Vám líbilo a odnášíte si nějakou zajímavou informaci, která Vám zpestří procházku nebo cestu do práce.

Děkujeme vám všem, kteří jste hlasovali pro naši knihu „Výlety po Hodkovicích nad Mohelkou, aneb 10 let Cesty za poznáním“ 🙂

Děkujeme vám za přízeň a těšíme se na setkání u některé z příštích akcí. Sledujte nás zde na facebooku nebo na webových stránkách pratele-hodkovic.cz, ať se vše včas dozvíte 🙂

S přáním hezkého dne se loučí
Spolek rodáků a přátel Hodkovic

Vážení přátelé Hodkovic,

pozor, již jen 2 dny bude probíhat soutěž „Kniha roku Libereckého kraje“, ve které se účastní i naše kniha „Výlety po Hodkovicích nad Mohelkou, aneb 10 let Cesty za poznáním“.
Prosíme – hlasujte a dejte vědět i svým přátelům, kteří mají rádi Hodkovice. Počítá se každý hlas 🙂

Hlasovat můžete přidáním „Like“ (nebo v české verzi „To se mi líbí“) k obrázku naší knihy na stránce

Napadla Vás někdy při cestě naším městem otázka – proč to tu vypadá právě takto? Asi je jasné, že některé odpovědi už nikdy nenajdeme. Prostě to nebylo zaznamenáno, pamětníci odešli a současníci nevědí… Ale pojďme si to zkusit představit. Výměnný obchod byl silnou motivací k pradávným cestám. O Hodkovicích se říká, že vznikly na jedné z hlavních cest spojujících oblast Jaderského moře s Baltským pobřežím. Městečko rozložené okolo malého tržiště poskytovalo základní služby všem pocestným. Stravu a nocleh dostali v početných zájezdních hostincích, závady na povozech opravili místní řemeslníci a do prudkého kopce formanům pomáhali koně zapůjčení na přípřež. Nedaleký kostelík zajišťoval duchovní ochranu. Tak to fungovalo až do chvíle, kdy před 160 roky přepravu převzala železnice. Cesty se pak začaly modernizovat, ale víte, že až do roku 1974 vedla hlavní silnice přes náměstí a horní křižovatku k Záskalí? A proto tudy projížděly tanky při okupaci naší země vojsky Varšavské smlouvy dne 21. srpna 1968.

Děkujeme vám za přízeň a těšíme se na vaše hlasy.
Spolek rodáků a přátel Hodkovic

Vážení přátelé Hodkovic,

víte, co je úkolem sportovce, když se blíží do cílové rovinky? Ano, musí přidat! A pro nás platí to samé 🙂
Prosíme – hlasujte a dejte vědět i svým přátelům, kteří mají rádi Hodkovice. Každý hlas nám pomůže.
Již jen 3 dny pokračuje soutěž „Kniha roku Libereckého kraje“, ve které se účastní i naše kniha „Výlety po Hodkovicích nad Mohelkou, aneb 10 let Cesty za poznáním“.

Hlasovat můžete přidáním „Like“ (nebo v české verzi „To se mi líbí“) k obrázku naší knihy na stránce
https://www.facebook.com/335390893726001/photos/a.345766709355086/345768726021551/?type=3&theater

Před námi je krásný jarní víkend, tak se vydejme na další výlet. V roce 2016 jsme podnikli Cestu za poznáním přes Buřín a Záskalí. Kdo chce, může si trasu prodloužit přes Javorník a získat další razítko do deníčku Javornického stovkaře.
Půjdete-li od koupaliště proti toku Mohelky, dojdete až do místní části nazvané podle sochy a kapličky Antonínov. Zastavte se u leteckého pomníčku na okraji lesa. Připomíná leteckou tragédii, při které dne 4. října 1977 za husté mlhy došlo k nárazu nízko letícího letadla do stromu.
Při cestě hlubokým údolím potůčku si jistě všimnete velmi chladného klima. To je také důvodem, proč byl právě zde koncem 60. let vybudován první lyžařský vlek. Vznikl z nadšení místních lyžařů, kteří jej díky „zlatým českým ručičkám“ vytvořili doslova na koleni a pro pohon zvolili motocyklový motor. Od roku 1983 zde funguje vlek Beskydsport TLV12,5/11 s přepravní kapacitou 640 osob za hodinu.
Víte, že lyžování má v Hodkovicích a okolí dlouhou tradici? Již v roce 1904 se na svahu Javorníka u Jeřmanic konaly závody v běhu a skoku na lyžích, dokonce za účasti dvou norských závodníků. Na Javorníku také naleznete dva pomníčky spojené se sportovci. První patří Robertu Kahligovi, řediteli německé měšťanské školy v Hodkovicích a zdatnému sportovci, který zahynul v roce 1931 při sestupu v Alpách. Druhý označuje přímo místo neštěstí, kde v roce 1935 při sjezdovém závodu na jižním svahu Javorníka zahynul Adolf Waldert, hodkovický závodník, výborný lyžař a výrobce lyží.

Děkujeme vám za přízeň a těšíme se na vaše hlasy.
Spolek rodáků a přátel Hodkovic